pentagram.jpg
Jmenuji se Lada,narodila jsem se v měsíci červnu roku 1975,jsem typický blíženec a nestydím se za to.Od roku 1997 jsem začala věřit i na jiné věci a od roku 2001 se plně věnuji Reiki,jsem Mistr Reiki na což jsem pyšná,zajímám se o anděly,o duše a teď taky taroty.Další věci,které mě přitahují jsou přírodní medicína a bylinky.

Záhlaví stránek

Stále více lidí si v dnešní době naříká na problémy osobní a problémy v povolání,nebo jsou postižení neurčitým onemocněním,nebo jsou prostě jenom nešťastní a nedokážou radostně využít svého života.Všichni tito lidé mají něco společného:chybí jim životní energie!.
aura-vyuka-videni-aury.jpg
aura3.jpg
d09619b129_12672635_o2.gif.png
aura5.jpg
a2.gif.png
Negativní energie

Co to vlastně? Jsou to naše stíny, je to vše to, s čím neumíme zacházet a proto se nám to nelíbí nebo to odsuzujeme, kritizujeme. A pokud si nepřijdeme na to, co se máme naučit stále nás tato energie provází v různých situacích a my ani nevíme, proč je mi zase něco protivné a proti srsti.
Čím více se naučíme procházet negativní energií, to znamená řešit nebo se alespoň zamyslet nad tím, co se mi nelíbí, přicházíme na jádro negací. A pokud se naučíme několika zkouškami, které nám přijdou, toto jádro řešit, najednou změníme názor a to co nám dříve připadalo negativní se nám může jevit jako pozitivní. Např. dříve jsem lidi posuzovala podle toho, zda se na mě člověk usmívá nebo mračí. Ten, který se usmíval, byl pro mě pozitivní, a ten který se mračil byl negativní. Dnes toto neposuzuji, naopak přemýšlím o tom, když se člověk usmívá, zda se opravdu usmívá z nitra nebo zda je to jen maska a člověk, který se mračí, přemýšlím, proč se asi mračí a spíše si všímám jak mluví, zda přirozeně nebo nadutě. Prostě nežiji již posuzování z vnějšku, ale snažím se nahlédnout do nitra člověka.

Někdy můžete cítit, že člověk se usmívá a přesto vám v jeho přítomnosti není úplně fajn. Je to proto, že navenek je maska, ale uvnitř neklid, chaos, zmatek možná i strach. V blízkosti takového člověka, i když mluví pozitivně, se nebudete cítit dobře. Ale můžete být s člověkem, který toho moc nenamluví, ale uvnitř je klid, rovnováha, harmonie a vám bude stačit jen pobývat v blízkosti takového člověka a budete se cítit dobře.

Vše toto budeme stále více cítit, protože se učíme cítit. Kdo už umí naciťovat, už ví, o čem mluvím a kdo neumí tak stále neví, proč se cítí s některými lidmi dobře a někteří ho vycucávají, cítí se s nimi unaveně a přesto chce být stále v jejich blízkosti. Neumí totiž s těmito lidmi zacházet, neumí jim dát hranice a je spíše u jejich pocitů než u svých.

Může to být vztah i s maminkou. Včera mi jedna paní povídala: „Mě už ta mami štve. Přijde ke mně všechno mi přerovná, už mi ty narovnaný polštářky lezou krkem. Asi bych s tím měla něco dělat, ale přece je to moje mami. Nejraději bych jí vzala klíče, ale nechci jí ublížit.“

Tady je jasný kód starého vzorce vztahů. Maminka, protože se nemá o koho starat a o sebe to neumí, tak se snaží zase zasahovat do rodiny své dcery a tím si zasloužit uznání a také si připravit půdu na stará kolena, kdy oni se zase budou starat o mě. Dcera zase žije slepou úctu k matce a tak jí to neumí říci, ale cítí dá se říci negativní energii z matky. Je to její strach postavit se situaci a udělat si v ní pořádek, protože se bojí, že si matku znepřátelí a že jí ublíží. A tak bude matka dceru čím dál více vycucávat, až dcera se bude cítit tak mizerně, že jí to řekne nebo onemocní a změní názor.

Ve starém kódu přece matky říkaly: „Já žiju pro děti.“ A to se snažily plnit dokud mohly a tím zasahovaly nevědomky do života svých dětí a určovaly jim, co by měly a co by neměly. Děti stále nebyly samostatné, ani si to nedovolily ve svých 40 letech. „Co by tomu řekla maminka.“ A když maminka nemohla, děti se staraly zase o ni do skonání. Vždyť nám celý život pomáhala a tak jí také musíme posloužit. A tak se žil výměnný obchod a ne láska ve vztazích a báli jsme se něco pro toho druhého neudělat, aby zase až budeme potřebovat my, on nás neodmítl a nebyli jsme na to vše náhodou sami.

Teď je doba, která nás bude učit být stále více na vše sami a nespoléhat na ostatní. Proto je každý zaneprázdněn svými starosti a povinnosti, aby neměl čas se starat o ostatní a všichni byli nuceni se začít starat o sebe. Je to důmyslná cesta boží, která vede ke svobodě ve vztazích a k pravé lásce. Už to nebude zneužívání, ale bude to cesta srdce. Co budu chtít udělám a co nebudu chtít neudělám. Budu odpovědný sám k sobě a nebudu čekat od nikoho nic, ani uznání, ani pochvalu a ani pomoc a když náhodou toto dostanu, bude mi to příjemné, ale už se nebudu pyšnit jako dříve, když mě někdo pochválil. Ego zmizí a protože budu věřit sám sobě, nebudu potřebovat, aby mě ostatní přesvědčovali o mých kvalitách.

Už se budu učit, že s čím si budu umět poradit si poradím a s čím ne, tam si o pomoc a radu řeknu a vždy pomoc a radu najdu. Ale nebude to o tom, že mě se do toho nechce, i když bych to zvládla, a tak to za mě udělá někdo jiný komu se vlichotím do přízně a miloučce ho o to požádám. Špatně na tom budou lidé, kteří dokonce budou očekávat od ostatních pomocnou ruku v situacích, které zvládnou.

Pracovala u mě 16letá dívka a několikrát jsem se přesvědčila, že mi lže i když ona se dušovala, že mluví pravdu. Ale lži byly tak jasné, že jsem nepochybovala. Bolela mě hlava z této pracovnice a to proto, že jsem zvažovala, zda si ji zde mám nechat, protože jinak svou práci odváděla v pořádku anebo zda se s ní mám rozloučit. Starý kód jí chtěl prominout a říkal mi: Zase budeš muset přijmout někoho jiného, někoho jiného zaučovat a co ty víš, co můžeš čekat od dalšího zaměstnance a nový kód se pral se starým a říkal: Pusť jí, už jí nevěříš a stále ji budeš podezírat a nebudeš se cítit dobře v blízkosti. Nakonec jsem si řekla, že ji propustím a najednou jsem si oddechla a bylo mi líp. Dříve by mi bylo té dívky líto a dávala bych jí šanci, ale stále bych na to doplácela já, protože by se zase něco objevilo, co by mi vadilo. Protože nebyla plnoletá, pozvala jsem si její rodiče, abychom situaci uzavřeli.

Povídala jsem si s rodiči této dívky a objasnila jim vše, co se mi nelíbí a proč se s ní loučím. Maminka mi vysvětlila, že neměla moc dobré dětství, protože otec pil a občas jí trýznil. Tam někde vznikly kódy lži lze strachu. Naučila se vidět věci tak jak ona chce vidět a neumí přiznat lež, protože se bojí a toto bude žít celý život, dokud neprojde lekcemi, které jí vrátí obraz pravdy. Měla jsem dobrý pocit z toho, že jsme si o všem popovídali a hezky se rozloučili. Opodál seděl můj známý a když jsem si k němu přisedla, povídá mi: „Tvoříš si okolo sebe negativní energii a to bys neměla.“ Odpověděla jsem: „Říkáš mi hlouposti. Nelíbilo se ti, že jsem byla upřímná a říkala věci tak, jak cítím, protože to ještě neumíš a tak je ti to proti srsti a zdá se ti to negativní.“ Pak jsem mu toto poznání ukázala na kartách. Vyložila jsem dvě karty, jedna byla karta mé duše a druhá karta jeho duše. Na moji duši řekl: „Tady cítím upřímnost“ a na svoji kartu řekl: „Připadá mi, že to jsi ty. Taková kudrnatost.“ Byl překvapený, když se dozvěděl, že to obráceně. Ten druhý nám vždy odráží jen naše stíny a naše stíny jsou to, co ještě neumíme. Když jsem ho po čase pozorovala při další návštěvě naší čajovny s jeho přáteli, uvědomila jsem si, jak se snaží být milý a pozorný k nim, ale uvnitř jsem cítila, že je to jen vnější vjem, že jeho nitro je úplně jiné než zevnějšek. Nyní si jen zesiluje své vnitřní stíny a časem bude muset těmito stíny projít, protože jeho přátelé se najednou zachovají jinak než by předpokládal a on se s tím bude muset poprat. Budou k němu třeba upřímní a jemu se to nebude líbit, protože on k nim upřímný není, neříká jim své pocity, protože to neumí. Jejich upřímnost ho zraní, protože si řekne tak, já se tak snažím a co z toho mám. A tam přes zranění srdce si bude měnit postoj k ostatním.

Jedna žena mi řekla: „Ale vždyť nemusíme jít do konfliktů s ostatními, stačí když se na ně napojíme a všechno jim řekneme na dálku.“ A povídám jí: „A myslíš si, že ta tchýně přestane chodit k tobě do domácnosti a rovnat ti tam polštářky, když jí to neřekneš? Ona to potřebuje slyšet, jinak neví, že ti to vadí. A ty se sice odventliluješ na dálku, ale stejně tě časem bude tak štvát, že do konfliktu půjdeš.

Ano, učit se odventilovat na dálku je také dobrý způsob, jak se učit projevovat své emoce. Pokud se to budete učit, najednou přijde situace, že se to spustí samo a vy se jen budete divit, že k tomu došlo.

Dříve jsme si mylně vysvětlovali lásku k druhému tak, že já mu pošlu lásku a problém se rozplyne. Pak bylo další období, kdy jsme si mysleli, že nemusíme řešit když mi někdo ubližuje. Věřili jsme, že je tu někdo mimo nás, kdo to za nás vyřeší. Byla to víra, že vše dobře dopadne. Ale bez práce nejsou koláče a proto nyní jsme učeni, že ta víra je v nás a pokud se budeme učit jít do situací, ve kterých musíme řešit, že to zvládneme. Tam mizí strach a tam nastává svoboda. Dříve lidé měli strach z boha, hlavně aby se neprovinili a bůh je nepotrestal a tak žili nesvobodě. Byla to slepá víra v církev. Ale bůh je ve všem i v nás a chce po nás jen svobodu v jednání a lásku v srdci a tam sídlí bůh.

Nyní je doba, že lidé se mají naučit věřit sami sobě, tam se zbaví strachu a mohou žít ve svobodě. A pravou víru cítí ve vděčnosti k tomu všemu, co mohou tvořit.

Převzato z http://www.jitrnizeme.cz/view.php?nazevclanku=negativni-energie&cisloclanku=2008040019

logo

stáhnout mp3

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "3763"
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one